Bojíte se létání? Létání se dá přežít

Strach z létání je běžný a nemusí znamenat, že se letadlu musíte navždy vyhýbat. Pomáhá příprava, rozptýlení a pár praktických triků při startu a přistání.

Aktualizováno: 5 min čtení

Cestující v kabině dopravního letadla
Cestující v kabině dopravního letadla · OrnaW, Pixabay

Strach z létání má spousta lidí – i ti, kteří jinak cestují rádi. Je to pro každého, kdo si říká, že do letadla „nikdy nevleze“, ale zároveň ví, že na některé vzdálenosti je let zkrátka nejrealističtější volba.

Mnoho obav vzniká z představy, že v letadle „nemáte kontrolu“, že se nemůžete jen tak zastavit, vystoupit, nadechnout se venku. K tomu se přidá neznámé prostředí, zvuky, turbulence a bezpečnostní instruktáž, která dokáže vyvolat nepříjemné scénáře v hlavě. Přitom platí dvě věci současně: strach je normální a dá se s ním pracovat – a zároveň pro spoustu cest je letadlo nejrychlejší způsob, jak se dostat na místo bez únavy z nekonečného přejezdu.

„Nikdy nepoletím“: proč se tohle rozhodnutí často mění

Nechuť nebo strach z letu vede některé cestovatele k dlouhým přesunům po zemi, jen aby se letadlu vyhnuli. Dává to smysl – když máte z létání respekt, nabízí se autobus, vlak, auto. Jenže čím dál chcete jet, tím víc se možnosti tenčí. U části destinací je let buď jediný rozumný způsob, nebo jediný způsob vůbec. A právě v tu chvíli člověk často přehodnotí kategorické „nikdy“.

Pomáhá přijmout, že nemusíte být „v pohodě“ a nadšení. Úplně stačí, když to zvládnete. Mnoho lidí popisuje, že jim paradoxně uleví samotné rozhodnutí: je dané datum, koupená letenka nebo zájezd – a mozek už nevede nekonečné vyjednávání, jestli do toho jít.

Bezpečnost a hlava: proč čísla sama o sobě nestačí

Často uslyšíte větu, že letadlo patří k nejbezpečnějším dopravním prostředkům. Pro člověka se strachem z létání to ale nebývá uklidňující, protože strach je emocí, ne tabulkou. Mnohem praktičtější je pracovat s tím, co máte reálně pod kontrolou: jak se připravíte, co budete dělat během letu a jak si ulevíte v nejsilnějších momentech – typicky při startu a přistání.

Pomáhá „krátká příprava“? U někoho ano

Někomu vyhovuje plánovat dlouho dopředu a mít vše podchycené. Jinému naopak dělá největší problém čekání: týdny předem si v hlavě promítá katastrofické scénáře a stres roste. V takovém případě může být snesitelnější kratší čas mezi rozhodnutím a odletem – třeba i v rámci zájezdu koupeného pár dnů před cestou. Nejde o univerzální recept, ale pro část lidí to funguje: méně času na „předběžnou paniku“.

Praktické je i to, že když cestujete s cestovkou nebo alespoň s někým zkušenějším, odpadá část stresu kolem odbavení a orientace na letišti. Nejistota často zvyšuje úzkost víc než samotný let.

Co dělat před nástupem do letadla, aby se strach nezacyklil

U lidí, kteří se létání bojí, bývá velký rozdíl mezi „sedím a přemýšlím“ a „mám plán“. Plán nemusí být složitý – spíš jde o jednoduché body, které vám dají pocit, že víte, co dělat.

  • Rozptýlení na dosah ruky: čtení, hudba, podcast, film, cokoliv, co vás vtáhne. Pokud víte, že se hůř soustředíte, připravte si víc možností.
  • Něco na uši: sluchátka pomůžou odfiltrovat část zvuků, které mohou působit zneklidňujícím dojmem (hluk motorů, změny tónu, cvakání).
  • Žvýkačky nebo bonbony: hodí se při změnách tlaku a zároveň dávají tělu „úkol“.
  • Vědomí, co se bude dít: pomáhá si dopředu připomenout, že start i přistání jsou fáze s výraznějšími zvuky a pocity, ale samy o sobě nejsou známkou problému.

Pokud máte sklony k nevolnosti nebo panice, může být uklidňující i to, co zmiňují mnozí nervózní cestující: zkontrolovat, že v sedačce je kapsa, případně sáček pro případ nevolnosti. Ne proto, že byste ho nutně potřebovali, ale protože připravenost snižuje pocit ohrožení.

Bezpečnostní instruktáž: proč umí vystrašit i racionálního člověka

Pro mnoho lidí je nejhorším momentem paradoxně chvíle, kdy palubní personál ukazuje záchrannou vestu, kyslíkovou masku a nouzové východy. Úzkostná část mozku si to snadno přeloží jako „když to ukazují, určitě se to stane“. Ve skutečnosti jde o rutinu – a pravidla v letectví jsou postavená na tom, že se postupy připomínají vždy, bez ohledu na to, jak běžný let je.

Pomáhá jednoduchý trik: vnímat instruktáž jako totéž, co pás v autě. Neznamená to, že čekáte nehodu. Je to standard, který snižuje riziko v nepravděpodobné situaci.

Start a přistání: dvě fáze, které bývají emočně nejtěžší

Nejvíc strachu často vyvolává start a přistávání. Dobrá zpráva: obě fáze jsou časově krátké a dají se přežít i tehdy, když vám nejsou příjemné.

Jak si zjednodušit start

Při startu letadlo zrychlí a tělo může cítit tlak do sedačky – podobně jako když auto prudce zrychlí. Přidejte hluk motorů a vibrace a máte směs, která v hlavě spustí alarm. Pomáhá:

  • Současně dýchat a „počítat“: například nádech na čtyři doby, výdech na šest. Dlouhý výdech tlumí stresovou reakci.
  • Nepozorovat každý zvuk: sluchátka nebo hudba výrazně snižují tendenci sledovat změny tónu motoru.
  • Opřít se a držet se rutiny: pás, pohodlná poloha, jeden jednoduchý úkol (hudba, krátký text, hra v mobilu v režimu letadlo).

Proč přistání často uleví

Přistávání bývá pro řadu lidí snesitelnější, protože už „víte, že jste to dali“ a blíží se konec. Letadlo může měnit tah motorů, klapky a podvozek dělají zvuky, které neznáte z jiných dopravních prostředků – ale opět jde o běžné projevy. Jakmile dosednete, přijde úleva a je úplně normální, že se člověku chce zatleskat nebo si aspoň v duchu oddechnout.

Jak si připomenout výhodu, kvůli které to celé dává smysl

U strachu z létání někdy pomůže velmi pragmatické srovnání: let, který trvá zhruba hodinu a půl, dokáže nahradit i desítky hodin v autobuse nebo autě. Vedle času jde i o energii – dorazíte méně unavení, a to může rozhodnout o tom, jestli si dovolenou opravdu užijete, nebo ji první den „proležíte“ po náročném přejezdu.

To neznamená, že máte ignorovat emoce. Spíš si připomenout, proč to děláte: kvůli moři, horám, návštěvě rodiny, poznávání jiného kouta světa. Strach může jet s vámi – ale nemusí řídit.

Kdy už to není jen nervozita a stojí za to vyhledat pomoc

Pokud je strach tak silný, že se dostavují panické ataky, výrazná nevolnost nebo vyčerpávající úzkost už týdny předem, může dávat smysl řešit to cíleně: s psychologem, terapeutem nebo v kurzech zaměřených na strach z létání. Někomu pomáhají i relaxační techniky nebo práce s dechem vedená odborníkem. Konkrétní možnosti (včetně případných léků) je vždy lepší řešit individuálně a s lékařem.

Co si odnést: dá se to zvládnout i bez hrdinství

Letadla není nutné milovat, abyste let zvládli. Mnoho lidí do něj nastupuje se staženým žaludkem, ale s připraveným plánem: rozptýlení do ruky, žvýkačky, sluchátka, vědomí, že start a přistání jsou prostě intenzivnější část letu. A hlavně – že cílem není být „největší kliďas“, ale bezpečně a v rámci možností v klidu doletět tam, kam potřebujete.

Časté otázky

Je normální bát se létání, i když vím, že je to bezpečné?

Ano. Strach je emocionální reakce a samotná informace o bezpečnosti ho nemusí vypnout. Pomáhá mít konkrétní strategii, jak zvládnout nepříjemné momenty.

Co bývá při letu nejnepříjemnější a jak to přejít?

Často start a přistání. Pomáhá dýchání s delším výdechem, sluchátka a jednoduchá aktivita, která zaměstná pozornost.

Proč mě děsí bezpečnostní instruktáž s vestou a maskou?

Protože mozek si ji snadno spojí s hrozbou. Ve skutečnosti jde o rutinní postup podobný připomenutí pásu v autě.

Vyplatí se koupit zájezd na poslední chvíli, když mám strach?

Někomu ano, protože se zkrátí období očekávání a stresu. Jiným naopak pomáhá delší příprava – je dobré znát, co funguje právě vám.

Kdy je lepší řešit strach z létání s odborníkem?

Když úzkost výrazně omezuje život, spouští paniku nebo vás vyčerpává už dlouho před odletem. Terapeut může nabídnout techniky, které fungují dlouhodobě.

Tomáš Rohlena

Jsem vášnivý cestovatel a fanoušek zeměpisu a dějin. Rád listuji atlasy a sleduji, jak se hranice, města i příběhy lidí mění v čase. Na cestách mě nejvíc baví místa, kde se krajina potkává s historií: staré obchodní stezky, hrady, přístavy i méně známé kouty Evropy. Na Cestowebu píšu tak, aby vám každý článek pomohl lépe naplánovat vlastní cestu a porozumět místu, kam míříte.

Sociální sítě:

Mohlo by vás zajímat