Nejzvláštnější jídla Chorvatska

Chorvatsko není jen o plážích a grilovaných kalamárech. Tohle jsou čtyři výrazná jídla, na která můžete v Chorvatsku narazit – a jak je poznat v menu.

Aktualizováno: 4 min čtení

Nákup jablek na farmářském trhu
Nákup jablek na farmářském trhu · Pexels, Pixabay

Chorvatsko patří mezi nejbližší a nejoblíbenější přímořské destinace Čechů – a kdo má chuť poznat víc než jen pobřeží a klasiku z grilu, často skončí u místních specialit. Chorvatská kuchyně je pestrá: na pobřeží dominuje ryba a mořské plody, ve vnitrozemí naopak maso a sytá jídla. Některé pokrmy mohou českého cestovatele překvapit už vzhledem nebo surovinami, ale právě to je na nich zábavné: ochutnat něco, co se doma běžně nejí.

Crni rižot: černé rizoto se sépií, které vypadá divně, ale chutná skvěle

Crni rižot (černé rizoto) patří k nejtypičtějším jídlům chorvatského pobřeží. První dojem bývá rozpačitý: rizoto má sytě černou barvu, na jakou u „rizota“ nejsme zvyklí. Nejde ale o žádný trik – barva vzniká přidáním sépiového barviva (inkoustu), které se používá i v dalších středomořských kuchyních.

Základ se obvykle připravuje z rýže typu arborio. V chuti se potkává mořská slanost, česnek a často i výraznější olivový olej. Podává se typicky s mořskými plody – často s kalamáry, někde také s chobotnicí. Pokud se chcete při objednávání zorientovat rychle, pomůže jednoduché pravidlo: jakmile v menu vidíte „crni“ a „rižot“, půjde o rizoto obarvené sépií.

Tip pro citlivější jedlíky: chuť bývá výrazně „mořská“. Jestli se teprve seznamujete s mořskými plody, může být bezpečnější dát si porci ve dvou nebo začít jiným rybím jídlem a k černému rizotu se vrátit později.

Brodetto: dalmatský „guláš“ z ryb a mořských plodů

Brodetto (často se setkáte i s variantami názvu podle regionu) je typické jídlo, které má silné zázemí hlavně v Dalmácii. Někdy se přibližuje českému přirovnání „chorvatský guláš“, protože jde o hutnější směs v omáčce, jenže základ bývá úplně jiný: nejčastěji ryby a mořské plody.

V praxi to znamená, že v jednom hrnci může skončit víc druhů ryb a k tomu třeba kousky sépie nebo dalších mořských živočichů. Podle místa se recept mění – a právě variabilita je pro brodetto typická. V některých podnicích můžete narazit i na méně očekávané verze, například z úhoře nebo dokonce ze žab. Nejde o něco, co by bylo všude, ale v tradičnějších regionech to v nabídce výjimečně potkat lze.

Jako příloha se často objevuje polentový knedlík nebo jiná forma polenty. Polenta funguje prakticky: nasaje omáčku a „uklidí“ intenzivní chuť moře. Pokud chcete z brodetta vytěžit maximum, vyplatí se jíst ho pomalu – omáčka bývá výrazná a samotné kousky ryb můžou mít různé struktury i množství kostí.

Janjeca glava: jehněčí hlava pro odvážné (a pro fanoušky „nose to tail“)

Janjeca glava doslova znamená jehněčí hlavu – a přesně to také dostanete. Jehněčí maso je v některých částech Chorvatska oblíbené, a kdo chce ochutnat něco opravdu tradičního a zároveň netradičního, může narazit i na tuhle specialitu.

Místní znalci ji považují za jednu z nejlepších částí zvířete. Nejde přitom jen o maso „kolem“, ale o přístup, který se blíží filozofii využití zvířete beze zbytku. Uvádí se, že se jí téměř vše a za chutné se považují části jako jazyk, líčka, mozek nebo dokonce oční bulvy.

Pro českého cestovatele to může být kulturní šok – a je v pořádku říct si, že je to už za hranou. Pokud vás to ale láká, dává smysl se zeptat obsluhy, jakým způsobem je pokrm připravovaný a co přesně porce zahrnuje. V některých restauracích se mohou podobné části podávat spíš na objednání nebo mimo hlavní turistickou sezónu; nabídka se může měnit.

Uštipci: sladká tečka, která připomíná malé koblihy

Na závěr něco sladkého. Uštipci jsou typický dezert, který si snadno oblíbí i ten, kdo jinak experimentuje nerad. Nejblíž mají k malým koblížkům: smaží se, obalují v cukru a často se polévají místním bylinkovým likérem.

Uštipci se hodí jako rychlá sladkost ke kávě, ale i jako dezert po rybách. Výhoda je, že nejde o „jednu správnou“ podobu – někde budou nadýchanější, jinde kompaktnější a výrazněji prosáklé likérem. Pokud chcete jemnější variantu, můžete se zkusit zeptat, jestli je možné dát likér bokem (záleží na podniku a zvyklostech).

Jak si tyhle specialitky v Chorvatsku opravdu užít

Čtyři jídla výše mají společné dvě věci: jsou chuťově výrazná a občas jdou proti tomu, na co je zvyklá středoevropská kuchyně. Přesto mohou být překvapivě snadno „přístupná“ – jen je dobré vědět, do čeho člověk jde.

  • Ptejte se na složení. U mořských plodů a ryb se vyplatí vědět, co přesně v porci je (například kvůli alergiím nebo preferencím).
  • U rybích dušených jídel počítejte s kostmi. U brodetta je to běžné a není to chyba kuchyně.
  • Začněte sdílením. Neznámé jídlo se ochutnává nejsnáze ve dvou nebo ve skupině.
  • Nenechte se odradit vzhledem. Crni rižot je typický příklad: barva je šok, chuť často překvapí pozitivně.
  • Buďte realisté u „extrémů“. Janjeca glava je zážitek svého druhu – ale není to povinnost a v turistických letoviscích to často ani nebude první věc, kterou uvidíte v menu.

Chorvatská kuchyně může působit nezvykle, ale právě díky tomu stojí za objevování. Ať už skončíte u černého rizota, rybího „guláše“, nebo si dáte jen uštipci jako sladkou jistotu, největší rozdíl oproti domácímu vaření je v jednoduchosti a kvalitě surovin – a v tom, že moře je v chuti cítit doslova.

Časté otázky

Je crni rižot jen turistická atrakce, nebo běžné jídlo?

Jde o typický pobřežní pokrm, který vychází z tradiční práce s mořskými plody a sépiovým inkoustem. Není to jen „efekt“ pro turisty.

Co přesně znamená brodetto a jak chutná?

Brodetto je rybí a mořskoplodový „guláš“ v omáčce, oblíbený hlavně v Dalmácii. Chuť bývá výrazná, mořská a často se jí s polentou.

Dá se janjeca glava ochutnat i pro někoho, kdo se bojí vnitřností?

Pokud vás odrazují části jako mozek nebo oči, není nutné je jíst. Smysl má zeptat se, co porce obsahuje, a ochutnat jen to, na co máte chuť.

Jsou uštipci spíš dezert, nebo pouliční sladkost?

Mohou fungovat jako obojí. Jsou to smažené sladké kousky, které se hodí po jídle i ke kávě, často s cukrem a někdy s bylinkovým likérem.

Tomáš Rohlena

Jsem vášnivý cestovatel a fanoušek zeměpisu a dějin. Rád listuji atlasy a sleduji, jak se hranice, města i příběhy lidí mění v čase. Na cestách mě nejvíc baví místa, kde se krajina potkává s historií: staré obchodní stezky, hrady, přístavy i méně známé kouty Evropy. Na Cestowebu píšu tak, aby vám každý článek pomohl lépe naplánovat vlastní cestu a porozumět místu, kam míříte.

Sociální sítě:

Mohlo by vás zajímat