Databáze cestování

Návštěvu Jordánska jsme do své cesty zahrnuli zejména za účelem návštěvy nádherného skalního města Petry a také několikabarevné pouště Wadi Rum. Hranici Jordánského království jsme překročili u Izraelského Ejlátu (někde též Eilat), jediném městě této země, které Izrael spojuje s Rudým mořem. Přechod u Ejlátu umožňující vstup do Jordánska mě připomněl atmosféru filmu Tenkrát na západě. Horko, nic nedělání a občasné zaskřípání pantů u dveří, jako by symbolizovaly atmosféru, na kterou se máme v arabském světě připravit. Nicméně asi po hodině čekání jsme obdrželi razítka do pasů a překročili hranici. I když je situace mezi Jordánskem a Izraelem v současné době klidná, tak dřívější válečné konflikty mezi těmito zeměmi jsou stále patrné v silné ostraze vzájemných hranic.

Jordánský taxikář nás následně odvezl do Akaby (někdy také Akkaba nebo Aquaba), jelikož místní vozy taxi jsou jedinou spojnicí mezi hranicí a Akabou. V arabském světě si budete muset rychle zvyknout na to, že každý s kým uzavřete jakýkoliv obchod a vám se bude snažit prodat i něco dalšího a zároveň vám ještě pomoct (rozumějteza finanční odměnu) na další cestě. Nebylo tomu jinak ani u tohoto taxikáře. Vzhledem k tomu, že jsme měli ihned po příjezdu z Akaby namířeno místním veřejným autobusem do Petry, tak jsme se od taxikáře dozvěděli, že už nic nejede (bylo poledne), ale že jeho známý nás tam doveze za výbornou cenu. Výborná cena znamenala 10x větší částku než jízdenka v autobuse. S díky jsme odmítli a dozvěděli se, že teda nerozumí tomu, proč jezdíme do Jordánska, když nemáme peníze. Toto téma jsme pro jistotu dál nerozvíjeli.

Navzdory taxikářově tvrzení autobusy jezdily a my jsme za několik hodin dorazili do Petry. Skalní město Petra patří v Jordánsku k nejkrásnějším památkám. Největší rozkvět zažilo za vlády Nabatejců, kteří jej udělali svým hlavním městem. Skalní město dobyli Římané a také bylo postiženo silným zemětřesením. Jistě nejen tyto pohromy byly důsledkem jeho postupného opouštění a upadnutí v zapomnění až do roku 1812, kdy jej badatel Johann Ludwig Burckhardt znovu objevil a krásy tohoto červenorůžového města mohou být obdivovány i dalšími generacemi.

Petra je skalní město, ohromný komplex skal, ve kterých jsou vyhloubeny a zasazeny chrámy, kláštery, královské hrobky a různé skalní místnosti. Fascinující pocit obdivu ve vás vyvolají nádherné barvy těchto skal, které přecházejí ze sytě červené přes růžovou až do žlutopískové. Barevné žíhání skalních útvarů ve vás vyvolá zvláštní vnitřní rozpoložení. Pokud si najdete klidné zákoutí, což i přes velký počet turistů není problém, pokud se vyšplháte na nějaké vyvýšené místo, tak silná energie Petry ve vás navodí harmonii a soulad se zemí a vesmírem. Meditace u některého z klášterů je také nezapomenutelným zážitkem, který umožní spojení s historií a vírou obklopující toto místo po celá tisíciletí.

Kdo hledá zážitky, jistě ho osloví jízda na velbloudech skalním městem. Místní Jordánci nabízejí také jízdu na oslících, kteří mají velmi těžkou práci. Vynést pohodlné turisty do výšin skalního města po nekonečném množství schodů až k vysoce položenému chrámu je extrémně náročné. Upřímně řečeno, bylo nám jich líto a obdivovali jsme schopnost oslů, když kolem nás procházeli naložení turisty, ustát tento výstup po schodech bez jakéhokoliv pádu a zastávky.
Do Petry se vyplatí vypravit na 2-3 dny. Jednodenní výlety pořádané cestovními kancelářemi neumožňují plnohodnotné zažití místní atmosféry a podle vyprávění přátel, kteří Petru navštívili tímto způsobem, se nedá stihnout projít celý komplex. Nemluvě o zážitcích a poznání místní kultury nezávislými cestovateli.

Další možností pro duchovně hledající je opuštění veřejných cest a zahájení vlastního průzkumu některé z místních skalních soutěsek. Objevíte zde mnoho přírodních krás a zároveň získáte možnost být zcela sami a vnímat atmosféru a jemné ševelení místních „duchovních strážců“ skal. Pří své průzkumné cestě musíte počítat s možností, že po několika hodinách chůze, se soutěska bude zužovat. Začnete překonávat různé tůňky vody skákáním po balvanech, až nakonec zjistíte, že zhruba pár set metrů před cílem se musíte otočit, jelikož už nemáte po čem skákat a přebrodit skalní tůňku nedokážete kvůli její hloubce a neprůzračnosti. A přesně to se stalo i nám. Ovšem nelitovali jsme toho, protože při zpáteční cestě soutěsku vidíte z nového úhlu a pod jiným světlem tak, jak postupuje Slunce po nebeské báni.

Pokud se u Petry ubytujete, máte možnost navštívit místní „světelnou show“. Jedná se o noční procházku skalním městem k Pokladnici. Pokladnice je královská hrobka s 43 metry vysokým průčelím a pohled na ní je i ve dne ohromující. Zajímavé je sledovat, jak se mění její barva se změnou úhlu dopadajících slunečních paprsků. Krásy přírody nás dokáží vždy znovu a znovu překvapit. Určitou nevýhodou noční procházky k Pokladnici, která je lemována rozsvícenými svíčkami umístěnými v papírových sáčcích v písku, je velké množství hlučících turistů. Pokud chcete aspoň trochu vychutnat klidnou atmosféru za světla svíček, tak jděte pomaleji a nechte skupinu se trochu vzdálit. Cíl cesty je již u zmíněné Pokladnice, kde dostanete čaj a zažijete malé hudební představení. I zpáteční cesta skýtá možnost trochu poodejít a nechat na sebe atmosféru působit.

Po skalním městě Petra byla naším dalším cílem poušť se skalními útvary Wadi Rum. Prý se jedná o jednu z nejkrásnějších scenérií na světě. Těšíme se a proto nás neodradilo ani brzké ranní vstávání v 5,30 ráno na místní autobus. Jsme zvědaví, co nám poušť přichystá, protože přestože jsme viděli izraelské a čínské pouště, tak Wadi Rum je zcela něco specifického. Aspoň si to tedy myslíme a skutečnost nám to následně potvrdí. Návštěvu Wadi Rum máme naplánovanou jako kombinaci vlastních výletů, půldenní jízdu džípem po nejznámějších místech a také nocování v beduínském táboře. Jak se později ukázalo, tato kombinace byla ideální.

Jízda džípem s průvodcem nám umožnila poznat různá místa spjatá s beduínskou historií i krásami přírodních útvarů. Vlastní pěší výlet nám přinesl silné splynutí s pouští. S nohama v sandálech jsme brouzdali horkým barevným pískem po poušti, obklopeni drobnými kvítky jarních rostlin. Horký, tetelící se vzduch vysušoval rty a my jsme je měli brzy rozpraskané. To vše patří k zážitkům pobytu na poušti. A právě tyto zkušenosti vám umožní navázat spojení s pouštními bytostmi, které vás provedou po zákoutích lidského vědomí v místě, které je pro Evropana zcela netypické. Tak jako u nás se můžete setkat zejména u horských pramenů, studánek a bystřin s vodními vílami, tak i na poušti jsou bytosti nabízející pomocnou ruku při vaší cestě životem.

Poušť ve Wadi Rum je opravdu nádherná. Červený písek se střídá se žlutým a místy i bílým. Obrovským překvapením pro nás byly vysloveně hraniční zlomy mezi jednotlivými barvami, kdy předěl mezi červenou a žlutou byl takřka ostrý. Nezapomenutelný zážitek přinášejí i písečné duny, na kterých jsme se setkali s nadšenými Němci, kteří kvůli nim neváhali přinést snowboard a vozili se na něm po písečných dunách dolů – jako na sáňkách.

Uchvacujícím zážitkem je východ a západ Slunce s panoramaty skal v poušti. Něco takového byste si neměli nechat ujít a sluneční meditace v této atmosféře ve vás zanechá jedinečný pocit. Nejen kvůli tomu jsme se ubytovali v beduínském táboře, ve stanu z těžké jutové látky, který nemá dno. Intenzivní pocity ze života na poušti tak přináší písek nejenom kolem vás, ale i ve stanu. To jenom dokresluje prožitek z energie sálající z pouště.

Odjížděli jsme s bohatými vnitřními pocity a zážitky. Petra i Wadi Rum jsou přesně těmi místy, kvůli kterým stojí za to nelitovat peněz, času a energie. A i v Jordánském království se ukázalo, že pouště a skály patří mezi silná místa s duchovním a energetickým naladěním, kde můžete hledat nejen turistické zážitky, ale i vlastní duchovní cestu. A nejen hledat – ale také nalézt!

Pavel Hanzal

Psáno pro časopis Meduňka.
Vlastníkem fotografií je autor článku.